… Na podzim 1926 už bylo vybráno staveniště. Původní místo, navrhované roku 1907, tj. přímo proti gymnáziu, bylo v této době již obsazeno, zbývalo tedy jiné, nedaleko odtud, vlevo od projektované ulice z Husovy do Táborské ulice. Byl tu velký prostor, jižně od kolejní zahrady, takřka v příštím centru města. Pozemek číslo kat. 416 patřil již obci, číslo kat. 17 Janu Škvorovi, číslo kat. 4 (zahrada) koleji. Jedinou nevýhodou bylo, že větší část uvažované plochy ležela v místech někdejšího rybníka a mokřin zavlažovaných potůčkem přitékajícím sem z luk nad nádražím. Proto byl původní projekt k umístění stavby při komisionálním šetření 25. října 1926 částečně změněn: v hlavní frontě se měla škola zkrátit, aby stála na nejsušší části pozemku a nezasahovala na pozemek kolejní zahrady; podél hlavního průčelí se měl zachovat zelený pás minimálně 15 m, cvičiště nemělo být za budovou na sever, ale vedle ní na východ.
Již při komisi byl zveřejněn první projekt, patrně od architekta Plíhala. Z přítomných nesouhlasili s výběrem staveniště pouze zástupci obcí Dlouhé pole a Myslič, kteří navrhli získat jiný, vhodnější pozemek za stejnou cenu. Patrně šlo v jejich případě o odkládací taktiku, protože brzy obě obce přímo protestovaly proti stavbě vůbec a odmítly povinný příspěvek. To už se přípravné fáze novostavby chýlila k úspěšnému konci, i když to nebylo opět bez potíží.
Další neshody nastaly pro rovnou střechu. Rozhodnutí bylo zatím odloženo. Stavební práce začaly 27. dubna 1932 sdružením stavitelů pod firmou ing. Františeka Maříka, stavitele v Benešově. Dále Václava Fulína, zednického mistra v Benešově, architekta Antonína Plíhala stavitele v Praze II. Za celkovou částku 2 012 039 Kč; týmž byly zadány i práce tesařské (34 090 Kč). Ostatní zadané práce byly: ústřední topení (J. Štětka, Praha - 314 204 Kč), elektroinstalace (R. Hora, Benešov - 62 123 Kč), vodovod, kanalizace (Fr. Moser, Praha aj. Moric, Benešov - 137 725 Kč). Technickým poradcem se stal ing. R. Dušek z Prahy.
Stavba nové školní budovy probíhala v letech těžké hospodářské krize, kdy městská obec obtížně zápasila s financemi. Proto už po zahájení prací se musel měnit projekt, jen aby se snížily a omezily stavební náklady na míru nejnutnější. Původně schválený projekt byl přepracován, tím se snížil rozpočet na 3 800 000 Kč. Pro omezení finančních prostředků byl i tento projekt zredukován takto: na východním konci se budova zkrátila o jednu učebnu v přízemí, o stejnou délku v suterénu a v I. patře. Konečně se žáci a učitelé dočkali, v únoru 1934 byla nová škola dostavěna. Ředitelem měšťanky se stal Karel D. Balek…
Průhled Jiráskovou ulicí na budovu gymnázia vystavěnou v letech 1905-1907 podle projektu M. Dusila. Návrhy nástěnných maleb a vitráže oken gymnázia kaple (auly) zhotovil význačný představitel české secese a přítel A. Muchy malíř František Urban (1868 - 1919).